Tři prózy tohoto svazku tvoří volnou trilogii, spojenou postavou abbé Jeronýma Coignarda.
První z nich, „Traktér U královny Pedauky“ (1893), je román poněkud groteskního děje, v němž se s Jeronýmem Coignardem seznamujeme. Je to doktor teologie, žijící v 18. století, humanista, milovník knih a krásných věcí. Rád se napije, miluje půvabné ženy a dovede omlouvat lidské slabosti. Neprotiví se osudu, nevyhýbá se hříchu, je shovívavý k lidem, od nichž nic nečeká, a proto jimi nikdy není zklamán. Kolem pana Coignarda a jeho žáka Jakuba Kuchtíka se rozvíjí děj připomínající trochu atmosféru pikareskních románů s cestováním, tajemným zámkem a fantastickými postavami alchymisty hraběte d’Astarac a kabalisty Mosaidese. Na úsměvnosti a kouzlu vyprávění nic nemění okolnost, že se Jeroným Coignard stane obětí podezřívavosti.
Jak vyrovnaně žil, tak i umírá, a jeho věrný obdivovatel a pokračovatel Jakub Kuchtík podává pak v „Názorech pana Jeronýma Coignarda“ (1893) přehled názorů svého učitele formou lehkých, vtipných rozprav. Moudrý abbé zde nepronáší jen nezávazné úvahy o lidských slabostech, ale útočí na společenský řád spočívající na útlaku, násilí, bídě a hlouposti i na opory tohoto řádu: na vládu, církev, armádu, morálku, slepou spravedlnost. Je jasné, že abbé je mluvčím Franceových názorů na jeho dobu a společnost.
Svazek uzavírají „Povídky Jakuba Kuchtíka“ (1908), doplněné oddílem pěti povídek „Pod ochranou Múzy Klió“ (1900) – ve svém celku velmi rozmanité, s náměty většinou z minulosti. Ukazují Anatola France jako mistra povídky.