Knihu autorka napsala v americkém exilu za druhé světové války na popud Eleanor Roosseveltové, která ji vyzvala k napsání knihy o životě dětí před válkou.
Šťastné dny jsou vzpomínkou tehdy již stárnoucí ženy na dětství svých třech dětí a na své rodné milované Norsko.
Hlavními postavami jsou její dva synové Anders a Hans (v knize se jmenují stejně) a mentálně postižená dcera Maren Charlotta, v knize nazývaná Tulla.
Spolu s jejich matkou a chůvou Theou prožíváme ve třech částech knihy hlavní události roku, na které se děti těší, a to vánoce, sedmnáctý květen (oslavy přijetí norské ústavy z roku 1814) a letní prázdniny.
Kromě vzpomínek na dětství svých dětí autorka popisuje krásy norské přírody i starodávné norské zvyky.